sobota 10. května 2014

Historická formule – 1.díl: Slibný vývoj v meziválečných letech

První světová válka přinesla lidstvu nejen mnoho zlého, ale jak to tak bývá, i něco málo toho dobrého. Mimo jiné došlo k významnému pokroku v rozvoji motorů a vozové techniky, čehož bylo v následných poválečných letech využito snad ve všech odvětvích motorismu.



S jídlem roste chuť a tak už od počátků automobilismu a motorismu vůbec, tedy někdy na přelomu 19. a 20. století, se objevovali první nadšenci, toužící po překonávání rychlostních rekordů. A nešlo jenom o rychlost, autokluby tehdy začínaly pořádat různé vytrvalostní jízdy, aby majitelé mohli vzájemně porovnávat kvalitu svých vozů a vlastních schopností. Tak nějak by se dal zjednodušeně popsat počátek motorsportu.
Po první světové válce přišla doba míru. Lidé se pomalu vraceli k činnostem, které vykonávali dříve. Jak jsem již psal v úvodu, technické vymoženosti a novinky, určené armádě, pomalu přecházely do civilního sektoru. Poptávka po automobilech rostla a spolu s tím rostly i počty zájemců o sportovní úpravy vozů a závodění obecně. Začaly se obnovovat předválečné podniky závodů do vrchu, okruhy. Motoristé už nebyli nevítaní podivíni, ale naopak, stali se středem zájmu veřejnosti.

1925 - před startem, Monako
Vrcholem všech automobilových podniků se stala Formule. Soupeření vozidel, vyvinutých a postavených speciálně pro okruhové závody. Původní myšlenkou bylo, že každý zručný technik bude schopen si postavit „na koleně“ vůz a vyrazit do boje. Ale automobilky zareagovaly velmi rychle a už tehdy pochopily, o jak výtečnou reklamu se jedná. A tak se brzy po svém vzniku stala Formule takovou, jakou ji známe dodnes. Jen nese označení Formule 1. Proč, k tomu se dostaneme v jednom z dalších dílů seriálu.
Formulové vozy byly sice často vyráběny z běžných dílů, ale motorově byly zcela jinde, než vozidla, určená pro běžný provoz. Počátky byly ve znamení naprostého chaosu. Pravidla pro konstrukci a agregát byla značně volná a tak toho bylo ze strany vývojářů patřičně „zneužito“.

Na startovních roštech prvních Velkých Cen se tak objevila monstra, jejichž agregát by jim leckterý motorista záviděl ještě dnes.
Mezinárodní automobilová federace měla od počátku snahu regulovat pravidla pro konstrukci Formule tak, aby bylo dbáno co nejvíce na bezpečnost. Tedy ať jsou vozy malé, lehké, dobře ovladatelné, zároveň však s rozumným výkonem. Proto bylo zprvu zvoleno pravidlo tzv. „váhové formule“. To bylo věrno svému názvu a omezovalo celkovou váhu vozidla bez jezdce a paliva na maximálně 750 kilogramů.
Ovšem, tohle pravidlo se velmi rychle minulo účinkem. Vývoj stál sice automobilky spousty peněz a vývojáře spoustu času a usilovné dřiny, výsledky se ale dostavily. Ve chvíli, kdy měly tyto stroje pod kapotou pětilitrové motory s výkonem několika stovek koňských sil, řekli si asi v mezinárodní federaci, že je něco špatně. A zvolili jinou cestu.


Britský závodní stroj - MG z 30. let

Dalším krokem bylo právě omezení objemu. Váha přestala být důležitá a do středu zájmu se opět dostal agregát. Konstruktéři byli omezeni, ale mohli si vybrat. Buď motor s kompresorem, ale o obsahu pouhých tří litrů, nebo motor bez kompresoru s možností maximálního obsahu až 4,5 litrů.
A první ročník, kdy vozy podléhaly této úpravě, se vydařil přesně dle očekávání. Nové formule, oproti předešlým „váhovým“, opravdu zpomalily. Ale jen během té první sezóny, během další už byly týmy připraveny s otestovanými, novými stroji. A časy se zkracovaly, rychlosti zvyšovaly, nic nebylo platné omezení, které vypadalo tak úspěšně.
To vedlo k radikálnímu kroku – snížit maximální povolený obsah pro motory s kompresorem na polovinu. Tedy na 1,5 litru. Toto pravidlo zamotalo inženýrům hlavy na delší dobu. Přece jenom, získat z polovičního motoru stejný, ne-li větší výkon, to je tvrdý oříšek. Ale i ten se časem vývojářům podařilo rozlousknout a i tyto vozy začaly nabírat tolik potřebné koníky a pomalu, ale jistě zrychlovaly. To už ale za dveřmi číhala druhá válka, která odvrátila pozornost veřejnosti, investorů, i závodníků samotných na několik dalších let dopředu.
V příštím díle se podíváme na některé konkrétní meziválečné formulové vozy, jejich vlastnosti a piloty, kteří s nimi dosáhli prvních úspěchů. 

Žádné komentáře:

Okomentovat