pátek 20. června 2014

Historická formule - 3.díl: První sportovní automobily - Itálie

V předchozích dílech jsme se věnovali kolébce motorsportu - Francii. Téměř dvacet let dominovaly vozy francouzských výrobců ve všech tehdejších automobilových soutěžích. Ale jak to tak bývá, nic netrvá věčně. A tak se i konkurence z jiných zemí naučila stavět úspěšné sportovní vozy. První, kdo začal porážet speciály z Francie byly automobily italské konstrukce. A na ty se zaměříme v tomhle díle.


Italové, podobně jako příslušníci ostatních evropských národů, se zpočátku závodů účastnili zejména jako jezdci. A pokud chtěli pomýšlet na úspěch, bylo třeba závodit s francouzským vozem. Ne každému se tohle líbilo a našli se i takoví, kteří se pomalu snažili konkurovat upravenými vozy jiných značek. Jako první takovou úspěšnou značku můžeme počítat Alfu Romeo, následovanou automobilkou Maserati. V posledních letech před Druhou světovou válkou pak začíná pomalu vystrkovat růžky i Lancie. 

Alfa Romeo

První nefrancouzská automobilka, která dokázala stavět konkurence schopné sportovní automobily. Otázkou je, nakolik ji lze opravdu považovat za nefrancouzskou. Vznikla totiž jako francouzský projekt s italskými investory a původní název byl SAID (Societa Anonima Italiana Darracq). Za rok založení lze označit letopočet 1906. 

Posléze se firma přesouvá do Milána a dochází také k založení partnerské společnosti ALFA (Anonima Lombarda Fabrica Automobili). S francouzským partnerem se ale vedení společnosti nebylo schopno tak úplně dohodnout na konceptu nových vozů. Italové chtěli stavět sportovní vozy se silnými motory. Tak, aby plně uspokojili poptávku italského trhu. 





Přes počáteční neshody si nakonec prosadili svou a objevil se tak první automobil čistě italské konstrukce - Alfa 24 HP. Psal se rok 1910. Dva vozy se poté v roce 1911 úspěšně zúčastnily slavného závodu Targa Florio. To utvrdilo vedení Alfy, že se vydali správným směrem. Vývoj speciálů tak mohl nerušeně pokračovat až do Velké války.

Během války skoupil značnou část společnosti podnikatel Nicola Romeo. Během válečných let změnil výrobu továrny tak, aby mohl vojenskou techniku nabídnout nejen Itálii, ale všem státům Dohody. Firma se navíc rozrostla o další výrobní areály v jiných měst, vzájemně pak byly jednotlivé továrny propojeny železnicí. To po válce dovolilo během přechodu na civilní výrobu vyvíjet v každé továrně jiné části techniky.

Navíc po válce, spolu s představením nového vozu Torpédo 20/30 HP došlo také ke změně názvu na Alfa Romeo. A pod tímhle jménem známe automobilku dodnes. Od 20. let 20. století se jedná o výrobce těch nejlepších závodních speciálů.

Alfa 40/60 GP

První ryze sportovní automobil italské továrny Alfa. Vycházel z typu 40/60 HP, který byl pouhou modifikací původního úspěšného vozu s jednoduchým názvem 24 HP. V každém případě šlo o dvousedadlový vůz, určený čistě pro závody Grand Prix. Postaven byl pouze jeden jediný vůz, pro rok 1914. Ten byl po válce v roce 1921 úspěšně modifikován.

Alfa 40/60 GP

Vůz byl osazen motorem, který sice postavili v Alfě vlastními silami, nicméně jeho DOHC koncept byl vyvinut francouzskou automobilkou Peugeot na přelomu let 1912/1913. Alfa šla ovšem dál a tak nejen že konstruktéři zvolili dvouvačkový systém a 4 ventily na válec, ale přidali také dvojité zapalování. 

  • Obsah: 4,5 l / 4-válec, 16V
  • Výkon: 90 koní/ 2950 rpm 
  • Max. rychlost: 140-150 km/h
Bohužel, z neznámých důvodů se automobil nikdy žádné soutěže nezúčastnil. Posléze jeho modifikaci v roce 1921 pilotoval v Grand Prix Německa Giuseppe Campari, ale musel ze závodu odstoupit kvůli prasklému chladiči.

Torpedo 20/30 ES

Torpedo 20/30 ES
Ačkoliv karoserie Torpedo tomu příliš neodpovídá, podtyp s označením ES byl silným sportovním vozem. Stejně jako u předchozího vozu, i zde se jedná o modifikaci úspěšného automobilu 20/30 E z roku 1914. Nová, sportovní verze měla kratší karoserii, sportovnější rysy, elektrická světla a startér. K výrobě došlo roku 1921.

S tímto typem vozu závodil mimo jiné i Enzo Ferrari, který se nakonec mnohem lépe prosadil jako manažer pilotů. Nicméně začínal jako závodník. Na svou dobu se jednalo velmi drahý automobil. Pro srovnání, civilní verze se prodávala čtyřikrát dráž, než Fordův slavný Model T, cílený na stejné zákazníky. Nicméně sportovní verze nabízela opravdu nejen silný zážitek, ale i možnost bodovat v Grand Prix.

  • Obsah: 4,2 L / 4 válce v řadě za sebou
  • Výkon: 70 koní/ 2700 rpm
  • Max. rychlost: 130 km/h

RL Targa Florio

Vůz Alfa Romeo RL byl prvním opravdu novým projektem italské automobilky. Byl vyroben hned v několika podtypech s různými motory, přičemž verze Super Sport a zvlášť Targa Florio byly určeny čistě zájemcům o sportovní zápolení.
RL Targa Florio

Na typ RL Targa Florio rychle přesedlal i Enzo Ferrari spolu s kolegou Ugo Sivoccim. Jednalo se o povedený a úspěšný automobil, zrovna zmíněný Svocci s ním v roce 1923 vyhrál slavný závod Targa Florio. Celkem bylo vyrobeno více než 2 500 kusů podtypů vozu RL.

  • Obsah: 3,0 - 3,6 L
  • Výkon: 90 - 125 koní

P1

Speciál pro Grand Prix z roku 1923, první vyrobený pod názvem Alfa Romeo. Byly vyrobeny dva kusy, které se měly předvést na okruhu v Monze v rámci Grand Prix Itálie. Bohužel, během tréninku se zabil pilot Ugo Sivocci a Alfa Romeo okamžitě ze soutěže odstoupila. Vývoj vozu byl zastaven. 

Alfa Romeo P1

  • Obsah: 2,0 l / 6 válců v řadě
  • Výkon: 95 koní / 5000 rpm
  • v roce 1924 vývoj obnoven přidáním kompresoru

P2

Enzo Ferrari poprvé naplno uplatnil své vyjednávací schopnosti a do továrního týmu Alfa Romeo přivedl geniálního konstruktéra. Vittorio Jano bylo jméno, které znal v té době každý, kdo se pohyboval kolem konstrukce a vývoje automobilů. Nový vůz P2, jehož základ správně hledáte v předchozí "péjedničce", tak už vypadá zcela jinak, než jakýkoliv předchozí automobil z téže továrny.

Alfa Romeo P2
Pokud má někdo alespoň zlehka představu o tom, jak vypadaly meziválečné formule, nejspíš myslí právě na tento model. Vyrobeno bylo celkem 6 kusů, dodnes se dochovaly pouze dva. Hodnota je tedy nejspíš nevyčíslitelná. Později byl model modifikován na oku lahodící model P2 1930.

  • Obsah: 2,0 l / 8 válců v řadě
  • Výkon: 155 koní / 5500 rpm
  • dvojitý karburátor
  • přeplňování kompresorem

6C

Jelikož zkušenost s 6-ti válcovými motory byla pro Alfu Romeo výborná, položila nakonec základ celé řadě civilních i závodních automobilů. Všechny sdružuje právě označení 6C. Mezi ty sportovní budeme počítat první verzi s označením 1500, dále pak zajímavý kousek 1750 Super Sport. Těsně před Druhou světovou válkou se pak objevuje ještě model 6C 2300B Mille Miglia.

Alfa Romeo 6C Super Sport
  • Obsah: 1,5 - 1,7 l / 6 válců v řadě
  • Výkon: 76 - 84 koní / 4800 rpm
  • Max. rychlost: 145-170 km/h
  • kompresor
Alfa Romeo 6C 2300B Mille Miglia
  • Obsah: 2,3 l
  • Výkon: 100 koní / 4500 rpm
  • dvojitý karburátor
  • kompresor

8C

Alfa Romeo 8C 2900A
Naprosto stejné, jako u vozů výše, pouze se jedná logicky o použití motorů s 8-mi válci. Závodní typy vychází často z mezi-typů určených pro soutěže, o kterých se zde nezmiňuji. To by vydalo na seriál určený pouze samotné značce Alfa Romeo a to možná někdy příště. Ve zkratce se jedná například o P3, a Tipo A (B). Každopádně modifikace vozů 8C byly mnohem rozšířenější a nebál bych se říci i úspěšnější. Ty sportovní nesly označení 2300 Monza, 2900A, 2900B Mille Miglia. 

Sportovní pod-typ s názvem 2300 Le Mans dokonce s přehledem vyhrál 24 hodinový závod hned 4-krát za sebou. Stalo se tak v letech 1931-1934. Jestli ne tohle, pak už nevím co by mělo víc dokázat nástup Alfy.

  • Obsah: 2,3-2,9 l / 8 válců v řadě
  • Max. rychlost: až 217 km/h

8C 35 Type C Scuderia Ferrari

Mezi vozy 8C se objevily i monopostové konstrukce. Stalo se tak postupně zejména v reakci na nástup "stříbrných šípů" německého Mercedesu. Vůz 35 typ C byl monopost, postavený na předchozích zkušenostech z mezi-modelů. Jeho výkon byl fascinující, přesto nedosahoval hodnot Mercedesu. Na voze se pracovalo v rámci projektu Scuderia Ferrari, pod kterým nebyl podepsán nikdo jiný, než samotný Enzo. Doba slávy značky Ferrari je za dveřmi, zatím je to ale stále Alfa Romeo.

Alfa Romeo 35 Type C Bimotore Scuderia Ferrari
  • Obsah: 3,9 l
  • Výkon 330 koní / 5500 rpm
Snaha zvýšit výkon dosazením 12-ti válcových motorů bedla ke vzniku řady 12C, ale rozhodně nebyla tak úspěšná, jako původní verze. Proto se od ní nakonec ustoupilo.

Maserati

Maserati je dnes znám jako výrobce sportovních a velmi luxusních vozů. Navíc po většinu historie značka existuje v rámci koncernu FIAT. Přesto se jí nejen podařilo udržet na scéně, ale stala symbolem rychlosti, síly a prestiže. Ale nebylo tomu tak od začátku.

Maserati 6CM
Automobilka Maserati se mezi výrobci automobilů objevila až po První světové válce. Jednalo se o rodinnou firmu, projekt čtyř bratrů z Neapole, z nichž všichni měli blízko k motorsportu. Původně stavěli vozy pro jinou automobilku - Diatto, ale protože viděli, že vozy jsou dobré a úspěšné, rychle rozjeli vlastní značku. 

Svůj první vyhraný závod Grand Prix si značka připsala v roce 1926. Stavěli rozličné vozy: s 2-ma až 16- ti válci. S vozem 6CM nakonec třikrát za sebou úspěšně  piloti slavili vítězství ve slavném závodě Targa Florio. To ale bylo až v letech 1937-39. Za úspěšné se dají také bezesporu považovat typy 4CM a 8CTF.

Ovšem čas Maserati má přijít později, takže počtení o téhle italské legendě nás ještě čeká.

Lancia

Další menší rodinná firmička, vznikla v roce 1906 v italském Turíně. Dodnes je Lancia známá tím, že vždy přicházela s něčím novým. Co se týče meziválečné doby, byla třeba první, která vyráběla civilní vozy kompletně elektrizované. Ale pojďme zpět k motorposrtu. Lanci měla silnou konkurenci a menší rozpočet. Přesto dokázala už v meziválečné době postavit vozy, které byly více než konkurence schopné.

Lancia Lambda

Lancia Lambda S7
Vůz s karoserií typu Torpédo. Velice úspěšný v civilních i sportovních verzích. Byl vyráběn v letech 1922-31. Zajímavý byl systém rozvodu SOHC s válci umístěnými do tvaru V - technologická novinka. Postupně byly vozy vybaveny čtyřstupňovou převodovkou (do té doby běžně pouze tři rychlosti).

  • Obsah: 2,1-2,7 l / 4 válce do tvaru V
  • Výkon: 50-70 koní / 3500 rpm
  • nezávislé zavěšení kol
Lancia se v meziválečné době perfektně uvedla do povědomí široké věřejnosti. Ale ten pravý čas pro ni přijde o pár let později, kdy se nesmazatelně zapíše do dějin motorsportu.

V příštím díle se podíváme na meziválečné Německo, tedy konkrétně na sportovní automobily z této části Evropy. Politiku vynecháme, ta jenom zdržuje.



Předchozí díly seriálu:

Historická formule - 2.díl: První sportovní automobily - Francie
Historická formule - 1.díl: Slibný vývoj v meziválečných letech.

Žádné komentáře:

Okomentovat