čtvrtek 4. září 2014

Historická formule - 4.díl: První sportovní automobily - Německo

Soupeření na poli závodních automobilů se zúčastnili také Němci. Ještě předtím, než se objevily slavné "stříbrné šípy", závodily německé stroje v bílých barvách. A nejslavnějším německým okruhem předválečné a meziválečné doby byl jednoznačně Solituderennen.

A zrovna na trati Solituderennen se závodní manažer stáje Mercedes-Benz blýskl svou vynalézavostí. V roce 1926 zde totiž Němci se svými jezdci komunikovali prostřednictvím informační tabule a vlajkové signalizace. Použili tuto techniku jako první na světě - a osvědčila se.

Mercedes - Benz SSK

Poslední Mercedes, který konstruoval Ferdinand Porsche. Jedná se o dvou-místný sportovní automobil. A také první vůz, se kterým Němci dosáhli prvních významnějších úspěchů.
  • Obsah: 7,0 l
  • Výkon: 200-300 koní
  • Max. rychlost: 190 km/h
Nadvláda francouzských a italských vozů trvala bezmála dvacet let. Ale i němečtí konstruktéři se dočkali. Dokud vozy jezdily bílé, úspěchy přicházely jen sporadicky. Ke zásadní změně došlo hned záhy po velké světové hospodářské krizi a následným politickým změnám. Nacisté se chopil moci v Německu a dali za úkol konstruktérům stvořit neporazitelné vozy.

Ano, objevily se "stříbrné šípy". Jednalo se o vozy automobilek Mercedes-Benz a Auto Union (dnes Audi). Stříbrné byly z prostého důvodu - inženýři váhu snížili všude. Lak taky něco váží, takže nelakovat. Šrouby byly vrtané, karosérie nýtované, z lehkých materiálů. Vrtáním se odlehčovalo všechno co jenom šlo. Výsledky, kterých konstruktéři dosáhli, byly vskutku impozantní. A spousta rekordů přetrvala desítky let.

Mercedes - Benz W25

Nejstarší z rodiny "stříbrných šípů". Poprvé se tento typ vozu veřejnosti představil v roce 1934 a v závodění se udržel až do roku 1937, kdy byl zcela nahrazen novějším typem W125. Jeho velmi nízká váha splňovala nové regule, které platily pro závody formulí v roce 1934 - tedy váha vozu maximálně 750 kilogramů.
MB W25
  • Obsah: 3,4 - 4,3 l
  • Výkon: až 400 koní
  • supercharged
  • Max. rychlost: až 300km/h
  • testovány i dvanáctiválcové motory s výkonem 500 koní, ale neúspěšně

    Mercedes - Benz W125

    V roce 1937 se měnila pravidla a starší typ známý pod označení W25 už nebylo možno více upravit bez větších zásahů. Proto automobilka uvedla nový typ W125. Jednalo se o formuli, která dalece přesahovala svou dobu. S výkonem téměř 700 koní a maximální rychlostí přesahující 300 km/h se jednalo o neporazitelné vozy.
    MB W125
    • Obsah: 5,6 l
    • Výkon: až 725 koní
    • supercharged
    • Maximální rychlost: rekord  432,7 km/h
    Úprava pravidel na sebe nenechala dlouho čekat. Hned následující rok, tedy v roce 1938 byly povoleny pouze vozy s maximálním obsahem 3,0 l. A objevil se tak typ W154.

    Auto Union Type C (posléze Type C/D)

    • Obsah: 5,0 l (později 6,0 l)
    • Výkon:  370 koní (520 koní)
    • Max rychlost: až 320 km/h
    Auto Union Type D (hillclimb)
    Na poli závodních vozů se jednalo o nepřímého konkurenta Mercedesu. Nacisté dělili finance rovným dílem mezi obě tyto automobilky. Jediný rozdíl byl v tom, ža ačkoliv v Autu Union chyběli dostatečné zkušenosti, rozhodli se jít cestou Ferdinanda Porscheho. Naopak v Mercedesu stavěli své konstrukce na zkušenostech.

    Co se týče úspěchů, byli si automobilky v podstatě rovné, i když je pravda, že těch vítězství nakonec Mercedes - Benz přeci jenom získal více. Ale plán nacistů byl splněn  - ještě před druhou světovou válkou se Němci stali doslova neporazitelnými na poli automobilových závodů.

    Stříbrné šípy dokázal porazit jen jeden závodník - legendární Tazio Nuvolari. A aby to nebylo málo, stalo se tak v roce 1935 právě během Grand Prix Německa s vozem Alfa Romeo. Ale to byla opravdu ojedinělá záležitost.
    Auto Union - prototyp na překonávání max. rychlostí

    Naopak německé vozy byly tak silné, že si s nimi přál závodit téměř každý, bez ohledu na ne zrovna příznivou politickou situaci. V příštím - posledním díle o sportovních vozech se podíváme na konstrukce z Britských ostrovů.



    Foto: Wikipedia

    Žádné komentáře:

    Okomentovat